Život, vývoj jezer

Život, vývoj jezer

Stojaté vody v prohlubních zemského povrchu mohou vznikat působením endogenních a exogenních sil, respektive lidskou činností.

Zeměpis

Klíčová slova

jezero, jezer, stojatá voda, vnější síly, vnitřní síly, bažina, tektonika, Kaspické moře, Bajkal, vítr, kras, moře, sopka, hornictví, chov ryb, přehrada, hydrografie, voda, řeka, hydrosféra, fyzické geografie, zeměpis

Související doplňky

Scénky

Typy jezer

Jezera jsou stojaté vody s vlastní pánví a otevřenou hladinou. Na Zemi najdeme více než 100 milionů jezer. Jejich celková rozloha činí méně než 4% celkové rozlohy pevniny. Jezera obvykle vznikají přirozenou cestou, ale ve stále větším počtu se objevují i ​​jezera vytvořena lidskou činností.
Přírodní jezera může vytvořit jakákoli síla, která formuje zemský povrch. Ledovce, které patří k exogenním silám, vytvořili většinu jezerních pánví. Činností větru, vyfukováním a ukládáním sedimentu vznikají mělké jezerní pánve.
Jezera krasových oblastí obvykle vznikají v prohlubních vápencových oblastí, které nemají povrchový odtok. V horských oblastech se často vyskytují jezera, která jsou výsledkem sesuvu hory nebo půdy. Kráterové pánve, které vznikly při nárazu astronomického objektu, můžeme rozpoznat podle kruhového tvaru.
I endogenní síly umí vytvořit jezerní pánve. Nejhlubší jezera Země vznikly v příkopových propadlinách. Jezera se mohou vytvořit také v kráterech vyhaslých sopek.
K umělým jezerům, která vytváří člověk, patří důlní jezera, mrtvá ramena a rybníky. Největšími umělými jezery jsou vodní nádrže zataraseny přehradami.

Přírodní jezera- Exogenní síly

Jezera jsou stojaté vody s vlastní pánví a otevřenou hladinou. Na Zemi najdeme více než 100 milionů jezer. Jejich celková rozloha činí méně než 4% celkové rozlohy pevniny. Jezera obvykle vznikají přirozenou cestou, ale ve stále větším počtu se objevují i ​​jezera vytvořena lidskou činností.
Přírodní jezera může vytvořit jakákoli síla, která formuje zemský povrch. Ledovce, které patří k exogenním silám, vytvořili většinu jezerních pánví. Činností větru, vyfukováním a ukládáním sedimentu vznikají mělké jezerní pánve.
Jezera krasových oblastí obvykle vznikají v prohlubních vápencových oblastí, které nemají povrchový odtok. V horských oblastech se často vyskytují jezera, která jsou výsledkem sesuvu hory nebo půdy. Kráterové pánve, které vznikly při nárazu astronomického objektu, můžeme rozpoznat podle kruhového tvaru.
I endogenní síly umí vytvořit jezerní pánve. Nejhlubší jezera Země vznikly v příkopových propadlinách. Jezera se mohou vytvořit také v kráterech vyhaslých sopek.
K umělým jezerům, která vytváří člověk, patří důlní jezera, mrtvá ramena a rybníky. Největšími umělými jezery jsou vodní nádrže zataraseny přehradami.

Přírodní jezera- Endogenní síly

Jezera jsou stojaté vody s vlastní pánví a otevřenou hladinou. Na Zemi najdeme více než 100 milionů jezer. Jejich celková rozloha činí méně než 4% celkové rozlohy pevniny. Jezera obvykle vznikají přirozenou cestou, ale ve stále větším počtu se objevují i ​​jezera vytvořena lidskou činností.
Přírodní jezera může vytvořit jakákoli síla, která formuje zemský povrch. Ledovce, které patří k exogenním silám, vytvořili většinu jezerních pánví. Činností větru, vyfukováním a ukládáním sedimentu vznikají mělké jezerní pánve.
Jezera krasových oblastí obvykle vznikají v prohlubních vápencových oblastí, které nemají povrchový odtok. V horských oblastech se často vyskytují jezera, která jsou výsledkem sesuvu hory nebo půdy. Kráterové pánve, které vznikly při nárazu astronomického objektu, můžeme rozpoznat podle kruhového tvaru.
I endogenní síly umí vytvořit jezerní pánve. Nejhlubší jezera Země vznikly v příkopových propadlinách. Jezera se mohou vytvořit také v kráterech vyhaslých sopek.
K umělým jezerům, která vytváří člověk, patří důlní jezera, mrtvá ramena a rybníky. Největšími umělými jezery jsou vodní nádrže zataraseny přehradami.

Umělá jezera

Jezera jsou stojaté vody s vlastní pánví a otevřenou hladinou. Na Zemi najdeme více než 100 milionů jezer. Jejich celková rozloha činí méně než 4% celkové rozlohy pevniny. Jezera obvykle vznikají přirozenou cestou, ale ve stále větším počtu se objevují i ​​jezera vytvořena lidskou činností.
Přírodní jezera může vytvořit jakákoli síla, která formuje zemský povrch. Ledovce, které patří k exogenním silám, vytvořili většinu jezerních pánví. Činností větru, vyfukováním a ukládáním sedimentu vznikají mělké jezerní pánve.
Jezera krasových oblastí obvykle vznikají v prohlubních vápencových oblastí, které nemají povrchový odtok. V horských oblastech se často vyskytují jezera, která jsou výsledkem sesuvu hory nebo půdy. Kráterové pánve, které vznikly při nárazu astronomického objektu, můžeme rozpoznat podle kruhového tvaru.
I endogenní síly umí vytvořit jezerní pánve. Nejhlubší jezera Země vznikly v příkopových propadlinách. Jezera se mohou vytvořit také v kráterech vyhaslých sopek.
K umělým jezerům, která vytváří člověk, patří důlní jezera, mrtvá ramena a rybníky. Největšími umělými jezery jsou vodní nádrže zataraseny přehradami.

Zánik jezer

Jezera mají krátkou životnost a relativně rychle zanikají. Jezera zanikají kvůli vyschnutí, respektive častější příčinou je jejich naplnění.
Naplňování jezera začíná hned v první fázi (jezero), při jeho vzniku. Ve druhé fázi (bahniště) se jezero stává mělčí a jeho hladina nejednotnou, objevuje se vegetace, která se vznáší na vodě. Ve třetí fázi (bažina) se otevřená hladina dále zmenšuje a ve čtvrté fázi (rašeliniště) je již vegetace tak hustá, že otevřená hladina zcela zmizí.

Největší jezera

Pánve jezer s největší rozlohou vytvořily ledovce, zatímco nejhlubší jezerní pánve jsou výsledkem tektonických procesů. Avšak jezero s největší rozlohou, Kaspické moře, je pozůstatkem moře Paratethys. Nejhlubší jezero na Zemi, Bajkal, se vytvořilo v příkopové propadlině.

Vyprávění

Jezera jsou stojaté vody s vlastní pánví a otevřenou hladinou. Na Zemi najdeme více než 100 milionů jezer. Jejich celková rozloha činí méně než 4% celkové rozlohy pevniny. Jezera obvykle vznikají přirozenou cestou, ale ve stále větším počtu se objevují i ​​jezera vytvořena lidskou činností.
Přírodní jezera může vytvořit jakákoli síla, která formuje zemský povrch. Ledovce, které patří k exogenním silám, vytvořili většinu jezerních pánví. Činností větru, vyfukováním a ukládáním sedimentu vznikají mělké jezerní pánve.
Jezera krasových oblastí obvykle vznikají v prohlubních vápencových oblastí, které nemají povrchový odtok. V horských oblastech se často vyskytují jezera, která jsou výsledkem sesuvu hory nebo půdy. Kráterové pánve, které vznikly při nárazu astronomického objektu, můžeme rozpoznat podle kruhového tvaru.
I endogenní síly umí vytvořit jezerní pánve. Nejhlubší jezera Země vznikly v v příkopových propadlinách. Jezera se mohou vytvořit také v kráterech vyhaslých sopek.
K umělým jezerům, která vytváří člověk, patří důlní jezera, mrtvá ramena a rybníky. Největšími umělými jezery jsou vodní nádrže zataraseny přehradami.

Jezera mají krátkou životnost a relativně rychle zanikají. Jezera zanikají kvůli vyschnutí, respektive častější příčinou je jejich naplnění.
Naplňování jezera začíná hned v první fázi (jezero), při jeho vzniku. Ve druhé fázi (bahniště) se jezero stává mělčí a jeho hladina nejednotnou, objevuje se vegetace, která se vznáší na vodě. Ve třetí fázi (bažina) se otevřená hladina dále zmenšuje a ve čtvrté fázi (rašeliniště) je již vegetace tak hustá, že otevřená hladina zcela zmizí.

Pánve jezer s největší rozlohou vytvořily ledovce, zatímco nejhlubší jezerní pánve jsou výsledkem tektonických procesů. Avšak jezero s největší rozlohou, Kaspické moře, je pozůstatkem moře Paratethys. Nejhlubší jezero na Zemi, Bajkal, se vytvořilo v příkopové propadlině.

Související doplňky

Pravěké Pompeje

Ve střední Evropě, v severní části Maďarska najdeme malou vesničku, která ukrývá výjimečné poklady.

Terestrické planety

Planety Merkur, Venuše, Země a Mars se formovaly podobným způsobem, ale pouze na naší Zemi se...

Travertinové terasy

Poznejte tajemství jedinečné krásy travertinových teras.

Bajkalský zlom

Nejhlubší jezero na Zemi se vytvořilo v Bajkalské příkopové porpadlině.

Permafrost

Hranice trvalo zamrzlých oblastí stále více ustupuje kvůli globálnímu oteplování.

Teorie kontinentálního driftu

V minulosti se mnoho geologů snažilo vysvětlit, proč pobřežní čáry jednotlivých kontinentů...

Minerál nebo hornina?

V tomto učivu se dozvíte více o minerálech a horninách.

Kde se veškerá voda vytratí - Poušť

Poušť zabírá téměř sedminu souše na Zemi.

Added to your cart.