Vznik a druhy oblaků

Vznik a druhy oblaků

Z odpařené vody se tvoří mraky, které mají různý tvar a jejichž voda dopadá zpět na povrch Země ve formě srážek

Zeměpis

Klíčová slova

počasí, cloud formace, srážky, Typy cloud, oblak, oblaky, déšť, zasněžování, bouře, Koloběh vody, vodní pára, voda, kapičky vody, krystalek ledu, atmosféra, vzduch, sluneční záření, Kroky, sluneční energie, vypařování, zmrazení, nalévání, hydrosféra, vítr, tlak vzduchu, podnebí, příroda, zeměpis

Související doplňky

Scénky

Vznik oblaků

Vznik srážek

Druhy oblaků

Kondenzace

Animace

Vyprávění

Když se povrchové vody a obsah vlhkosti rostlin začne vypařovat působením slunečního záření, pára stoupá směrem vzhůru. Stoupající vodní pára se dostává do chladnějšího prostředí, kde se kondenzuje a začne se tvorba oblaků.
Kondenzace vodní páry se začíná na drobných zrnkách prachu a sazí obsažených ve vzduchu. Kapičky vody se zchladí, respektive až nadměrně ochladí. Nadměrně ochlazené kapičky vody, které tvoří oblaky, díky malým rozměrům nezmrznou ani tehdy, když teplota klesne pod 0 °C. Oblaky mohou tvořit nadměrně ochlazené kapičky vody a ledové krystalky.
Kondenzované kapičky vody začnou narůstat. Když dosáhnou určité velikosti, neumí se dále vznášet ve vzduchu a ve formě srážek dopadají zpět na zem. Pokud je teplota vyšší než 0 °C, padá déšť, pokud je nižší, padá sníh.

Oblaky podle výšky dělíme na tři skupiny: vysoké, střední a nízké. Výjimkou je oblak cumulonimbus (bouřkový oblak) a cumulus (kupa), které mají vertikální stavbu.
Vysoké oblaky jsou tvořeny ledovými krystalky, střední a nízké se skládají převážně z kapiček vody, které se v zimních měsících mohou přeměnit na krystalky ledu a sněhu.

Oblaky mohou být podle tvaru vrstevnaté a kupové. Vrstevnaté oblaky mají vzhledem ke své výšce velký horizontální rozsah, vznikají při pomalém ochlazení.

Kupové oblaky mají velký vertikální rozsah, vznikají při rychlém ochlazení.

Oblak cirrus se skládá z ledových krystalků, které jsou rozptýlené. Tyto oblaky nezakrývají slunce, jejich strukturu vytvářejí vlákna, jejich tvar určují větry v horní atmosféře. V případě dobrého počasí je lze vidět několik hodin.

Oblak cirrostratus vytváří na obloze průhledný bílý závoj, jeho struktura může být vláknitá nebo hladká. Oblohu zakrývá zčásti nebo úplně, ale slunce respektive měsíc ho prosvítí. Tyto oblaky se objevují před frontou a vznikají působením silného proudění ve vysokých polohách. Jejich velikost a tloušťka se nepřetržitě zvětšuje.

Oblak cirrocumulus je tenký, objevuje se v chomáčích, naznačuje příchod studené fronty. Má chomáčkovitou strukturu, tvoří ho samostatné nebo splývající chomáče. Charakteristické je jeho pravidelné uspořádání.

Oblak altocumulus je tvořen hlavně vodními kapičkami, ale v chladném počasí se mohou v něm vytvořit i ledové krystalky. Je bílý nebo šedý. Jeho části mohou být navrstvené, mohou mít tvar kulatého polštáře nebo válce. Pokud mají tvar věže, s velkou pravděpodobností lze počítat s bouří.

Oblak Altostratus tvoří kapičky vody a krystalky ledu. Je šedý nebo modrošedý, jeho struktura je žebrovaná, vláknitá nebo hladká. Oblohu pokrývá zčásti nebo zcela. Jeho hrubší části mohou slunce zcela překrývat, ale přes tenčí části slunce prosvítá jako přes mléčné sklo. Tento oblak může přinést slabý déšť nebo v zimě sněžení.

Oblak stratocumulus je šedobílý a obsahuje srážky všech typů: déšť, led a nadměrně ochlazené kapičky vody. Tyto oblaky se skládají ze samostatných nebo sloučených částí, které mají tvar polštáře nebo válce. Jejich tloušťka je proměnlivá, mohou se vytvářet i ve dvou vrstvách. V závislosti na tloušťce mohou zakrývat slunce. Příležitostně mohou být zdrojem slabých srážek.

Oblak stratus se skládá z drobných kapiček vody, v zimě z krystalků ledu. Tyto oblaky jsou našedlé, mají souvislou strukturu, jejich spodní část připomíná vlny. Mohou zapříčinit mrholení nebo padání zrnitého sněhu. Tyto oblaky se vytvářejí v zimě ze stoupající mlhy a mohou být velmi nízko, jen 50-100 metrů nad zemským povrchem.

Oblak cumulus se skládá většinou z kapiček vody. Obvykle jsou to izolované, husté, ostře ohraničené oblaky. Mají tvar bloku, kopule nebo věže. Jejich vrchní část má jasnou bílou barvu, zatímco jejich spodní část je šedavá. Tento typ oblaků vzniká většinou v létě díky vypařování. Obvykle nepřináší srážky, signalizuje dobré počasí. Srážky vytváří pouze v tom případě, kdy má tvar vysoké věže a dostane se do fáze bouřkových oblaků.

Oblak cumulonimbus je tlustý, hustý oblak s velkým vertikálním a horizontálním rozsahem. Má tvar věže a jeho vrchol připomíná kovadlinu. Spodní část oblaku může být 1-2 km nad povrchem a jeho vrchol může dosahovat 14-15 km. Tyto oblaky přinášejí intenzivní srážky, které jsou často doprovázeny blesky, v létě je častý prudký vítr a krupobití. Často lze pozorovat dešťové paprsky spouštějící se ze spodní části oblaku.

Oblak Nimbostratus je tmavý, šedý a homogenní. Skládá se z vody a kapiček vody, v zimě ze sněhu a krystalků ledu. Tloušťka oblaku dosahuje několik kilometrů, proto oblak zcela zakrývá slunce. Přináší dlouhodobé a nepřetržité srážky.

Související doplňky

Blýskání

Blesk je elektrický výboj vznikající v atmosféře, který je doprovázen emisí světla a hřměním.

Cyklóna a anticyklóna

Cyklóny jsou velké plochy cirkulujícího vzduchu s mraky a srážky, které se vytvářejí v jeho středu.

Globální cirkulace atmosféry

Rozdíl mezi teplotou v polárních a rovníkových oblastech způsobuje cirkulace atmosféry, která je ovlivněna řadou faktorů, včetně rotace Země.

Koloběh vody (střední)

Koloběh vody zahrnuje procesy jako jsou vypařování přes tvorbu oblaků kondenzaci vody v nich v podoby dešťových kapek nebo sněhových vloček a následný pád...

Meteorologické přístroje(pokročilý)

Tato animace nám představí nástroje, které se používají ke zkoumání atmosférických jevů.

Meteorologické přístroje(základný)

Tato animace nám představí nástroje, které se používají ke zkoumání atmosférických jevů.

Místní vetři

Mezi nejdůležitější místní větry patří bříza, föhn, bóra, horský a dolinový vítr, ledovcový vítr.

Monzunový větrný systém

Monzunové větry přinášejí v létě srážky z oceánu na kontinent.

Odsolování mořské vody

Odsolováním mořské vody se vyrábí z mořské vody pitná voda.

Podzemní voda

Voda, která se nachází mimo zemského povrchu povrchová voda, podpovrchová voda a krasová voda

Teplá fronta, studená fronta

Při setkání teplého a studeného vzduchu se vytvoří teplá nebo studená fronta.

Tornádo

Tornáda mají krátkou životnost, ale o to větší sílu, která dokáže způsobit obrovské škody.

Tropické cyklóny

Cyklóny jsou velké plochy zvířeného vzduchu s oblaky doprovázené silným deštěm.

Výšková stupňovitost

V horách se podnebí, půda, flóra a fauna mění s nadmořskou výškou.

Added to your cart.