Vegetační stupně lesů

Vegetační stupně lesů

Stupně různých typů lesů se mohou lišit.

Biologie

Klíčová slova

layeredness, deštný prales, monzun les, dubový les, buk lesní, jehličnatý les, les, Džungle, canopy vrstva, keřové patro, travní vrstva, strom, trvalka, protokolování, flóra, ekosystém, dřevnatý, biomy, stín-tolerantní, soutěž, liána, orchidej, epifytické, evergreen, opadavý, srážky, rostlina, biologie

Související doplňky

Scénky

Deštný les

  • emergenty - 50-60 m vysoké stromy, jejichž koruny nevytvářejí souvislou pokrývku. Kvůli tenké vrstvě půdy kořeny těchto obrovských stromů jsou zakořeněny mělce, proto nemohou strom dobře upevnit. Z tohoto důvodu mnoho druhů tropických stromů má i opěrné kořeny.
  • korunové patro - Ve výšce 20-30 m vytváří uzavřenou pokrývku.
  • dolní stromové patro - Uzavřená pokrývka, kterou tvoří koruny 10-15 m vysokých stromů.
  • keřové patro - Na keřové patro se dostává málo světla kvůli třem stromovým patrům, proto je keřové patro tvořeno stínomilnými rostlinami.
  • bylinné patro - Na bylinné patro se dostává málo světla kvůli třem stromovým patrům, proto je bylinné patro tvořeno stínomilnými rostlinami, jako jsou např. kapradiny.
  • 10 m
  • Tropický deštný les

Monzunový les

  • emergenty - Listnaté stromy, které dosahují max. 40 m.
  • dolní stromové patro - Skládá se z opadavých listnatých stromů.
  • keřové patro - Přes koruny stromů proniká relativně velké množství světla, proto je keřové patro husté.
  • bylinné patro - Přes koruny stromů proniká relativně velké množství světla, proto je bylinné patro husté.
  • 10 m
  • Tropický opadavý listnatý les (monzunový les)

Dubový les

  • Dubový les mírného pásma
  • stromové patro - Pro cerové doubravy je charakteristické jedno stromové patro, zatímco pro dubohabrové lesy dvě stromové úrovně. Vytvářejí méně uzavřenou vrstvu než bučina.
  • keřové patro - Tato úroveň je rozvinutá díky tomu, že koruna stromů nevytváří spojitou vrstvu.
  • bylinné patro - Tato úroveň je rozvinutá díky tomu, že koruna stromů nevytváří spojitou vrstvu.
  • 10 m

Bučina

  • stromové patro - Sahají do výšky cca. 30 m, tvoří uzavřenou pokrývku, která propouští málo světla.
  • keřové patro - Tato úroveň je řídká, protože koruna stromů vytváří uzavřenou vrstvu.
  • bylinné patro - Tato úroveň je řídká, protože koruna stromů vytváří uzavřenou vrstvu.
  • 10 m
  • Bučina mírného pásma

Jehličnatý les

  • stromové patro - Stromy rostou do výšky 30-40 m, koruna stromů vytváří uzavřenou vrstvu, která propouští málo světla.
  • keřové patro - Tato úroveň je řídká, protože koruna stromů vytváří uzavřenou vrstvu.
  • bylinné patro - Tato úroveň je řídká, protože koruna stromů vytváří uzavřenou vrstvu.
  • 10 m
  • Jehličnatý les mírného pásma

Biomy (graf)

  • tropický deštný les - Množství srážek v tropických deštných lesích přesahuje 2000 mm a může dosahovat i 5000 mm. Tropické deštné lesy jsou stálezelené lesy a charakterizuje je rozmanitost druhů. Půda je chudá na živiny, protože je absorbuje bohatá vegetace a vymývají je srážky. Kvůli třem stromovým patrům probíhá velké soupeření o světlo: rozšířily se rostliny žijící na stromech, jako například orchideje.
  • monzunový les - Vzniká v těch oblastech horkého pásma, kde roční úhrn srážek činí přibližně 1500-2000 mm. Kvůli 2 ročním obdobím se zde vyskytují opadavé listnaté stromy. Koruna stromů je méně uzavřena než v tropických deštných lesích, proto je keřové a bylinné patro rozvinutější.
  • lesnatá savana - Vyskytuje se v tropických oblastech s nedostatkem srážek. Roční úhrn srážek činí přibližně 200-1500 mm. V sušších oblastech vzniká travnatá savana, zatímco pro oblasti s větším množstvím srážek je charakteristická lesnatá savana.
  • travnatá savana
  • poušť - Roční úhrn srážek nepřesahuje 200 mm. Vegetace je chudá, tvoří ji zejména suchomilné sukulenty.
  • deštný les mírného pásma - Stálezelený les, který vzniká v mírném pásmu v oblastech s největším množstvím srážek.
  • subtropický les - Patří k listnatým lesem mírného pásma. Takovým lesem je například vavřínový les nebo les tvořen stromy s tvrdými listy.
  • opadavý listnatý les mírného pásma - Roční úhrn srážek dosahuje 500 mm. Pro mírné pásmo jsou charakteristické opadavé listnaté lesy, přičemž rozmanitost druhů rostlin závisí na podnebí.
  • travnatá step - Roční úhrn srážek v travnatých oblastech nedosahuje 500 mm. Travnatá oblast se v Eurasii nazývá stepí, v Jižní Americe pampou a v Severní Americe prérií.
  • tajga - Vzniká v studeném mírném pásmu. Roční průměrná teplota je kolem 0 °C, množství srážek činí méně než 200 mm. V chladném počasí je vypařování menší, díky čemuž stromům, které zde rostou, postačuje i menší množství srážek. Tajgové lesy tvoří jehličnaté stromy.
  • tundra - Roční průměrná teplota je kolem -10 °C, je zde málo srážek, jejichž velká část padá ve formě sněhu. Vyskytují se nízké a povrch pokrývající byliny, nízké keře. Typické jsou mechy a lišejníky.
  • horké pásmo - Roční průměrná teplota: cca. 20-30 °C
  • mírné pásmo - Roční průměrná teplota: cca. 0-20 °C
  • studené pásmo - Roční průměrná teplota: ‹ 0 °C
  • srážky
  • 2000 mm
  • 500 mm
  • 200 mm

Biomy (rostlinstvo)

Animace

Vyprávění

Tropický deštný les:

Tropické deštné lesy vznikají v oblastech horkého pásma, kde je množství srážek 2000-5000 mm a kde se nevyskytují roční období. Jsou to stálezelené lesy a je pro něcharakteristická velká druhová rozmanitost. Půda je zde chudá na živiny, protože je absorbuje bohatá vegetace a vymývají je srážky. Kvůli třem stromovým patrům probíhá velké soupeření o světlo: rozšířily se zde rostliny žijící na stromech, jako například orchideje. Na keřové a bylinné patro se dostává málo světla, proto zde najdeme pouze stínomilné rostliny.

Monzunový les:

Monzunové lesy se objevují v oblastech horkého pásma v sousedství deštných pralesů. V těchto oblastech je hodnota ročního úhrnu srážek menší než 2000 mm a typické je zde krátké suché období. Kvůli dvěma ročním obdobím se zde vyskytují opadavé listnaté stromy. Koruna stromů je méně uzavřená než v tropických deštných lesích, proto je keřové a bylinné patro rozvinutější.

Dubový les:

V oblastech mírného pásma, kde roční úhrn srážek dosahuje 500 mm, vznikly opadavé listnaté lesy mírného pásma. Jedním z důležitých typů listnatých lesů je dubový les. V některých dubových lesích je jen jedno stromové patro, ale pokud se kromě dubů vyskytnou i jiné druhy stromů, ty vytvářejí dolní stromové patro. Jelikož listí dubového lesa nevytváří spojitý příkrov, propouští dostatek světla a díky tomu je keřové a bylinné patro rozvinuté.

Bučina:

Bučiny jsou typické pro chladnější území mírného pásma, která se nacházejí v hornatých oblastech položených ve výšce 600-800 m.
Stromové patro dosahuje výšky 30 m, koruna stromů vytváří uzavřený příkrov, který propouští málo světla. Jelikož probíhá velké soupeření o světlo, stromy jsou vzrostlé, rostou vertikálně směrem nahoru. Keřové a bylinné patro je řídké, tvoří je hlavně stínomilné rostliny, respektive jarní cibuloviny, které kvetou ještě před tím, než se na stromech objeví listy.

Jehličnaté lesy:

Stálezelený typ lesa, který je charakteristický pro studené mírné pásmo. Stromy dorůstají do výšky 30-40 m, koruna stromů vytváří uzavřený příkrov, který propouští málo světla. Obsah živin v půdě je nízký, protože chladné počasí a vysoký obsah vosků a pryskyřic v jehlicích zpomaluje rozkladnou činnost bakterií a hub, tvorbu humusu. Keřové a bylinné patro je kvůli půdě chudé na živiny a kvůli stínu dost řídké.

Biomy

Na obou polokoulích naší Země rozlišujeme horké, mírné a studené pásmo.
Horké pásmo se rozprostírá kolem rovníku, mezi obratníkem Kozoroha a Raka. Mírné pásmo se nachází mezi obratníky a polárními kruhy; rozlišujeme teplé, vlastní​ a studené mírné pásmo. Studené pásmo se nachází v polárních oblastech.

Tak, jak se zvyšuje roční úhrn srážek v horkém a mírném pásmu, pouště střídají travnaté oblasti a lesy. Když se posouváme směrem k studenému pásmu, s menším množstvím srážek se objevují travnaté a lesnaté oblasti. V chladném počasí je odpařování vody pařování menší​, díky čemuž rostliny mohou přežít i při menším množství srážek.

V horkém pásmu může roční úhrn srážek dosáhnout i 5000 mm. Se snižováním množství srážek tropické deštné lesy střídají monzunové lesy, pak následuje lesnatá a travnatá savana; tam kde je roční úhrn srážek menší než 200 mm, vznikají pouště.

V mírném pásmu v oblastech s největším množstvím srážek najdeme deštné lesy mírného pásma. Se snižováním množství srážek je v teplém mírném pásmu střídají stálezelené subtropické lesy (vavřínové lesy a stromy s tvrdými listy). Se snižováním množství srážek ve vlastním mírném pásmu se objevují opadavé listnaté lesy a travnaté oblasti. Travnatá oblast se v Eurasii nazývá stepí, v Severní Americe prérií a v Jižní Americe pampou. V nejsušších oblastech vznikají pouště mírného pásma.

Lesy studeného mírného pásma jsou severské jehličnaté lesy neboli tajga, což jsou nejrozsáhlejší jehličnaté lesy na naší planetě.

Ve studeném pásmu se nachází tundra. Její vegetaci tvoří mechy, lišejníky a nízké keře. Když se začneme vzdalovat od polárních kruhů, dostaneme se do polární oblasti, která je trvale pokryta sněhem, proto zde vyšší rostliny nemohou přežít.

Související doplňky

Odlesňování

Odlesňování má mnoho negativních dopadů na životní prostředí.

Podnební pásma

Země je rozdělena do geografických a podnebných a rostlinných pásem.

Niche

Termín v ekologii, který popisuje způsob života druhu.

Borovice lesní

Jeden z nejrozšířenějších druhů borovic na světě, který pochází z Eurasie.

Dub

Na příkladu dubu nám animace představí jak se stromy mění v průběhu ročních období.

Kaštan koňský

Tato animace zobrazuje jak se strom kaštanu mění v průběhu ročních období.

Koloběh kyslíku

Kyslík je nezbytným životním prvkem pro většinu organismů. Na Zemi je v neustálém koloběhu.

Sekvojovec obrovský

Sekvojovec obrovský je hmotností největší živý organismus.

Střídání ročních období (pokročilý)

Rotační osa Země není kolmá k rovině své oběžné dráhy, proto se během roku na daném místě Země stále mění úhel dopadu slunečních paprsků.

Výšková stupňovitost

V horách se podnebí, půda, flóra a fauna mění s nadmořskou výškou.

Globální cirkulace atmosféry

Rozdíl mezi teplotou v polárních a rovníkových oblastech způsobuje cirkulace atmosféry, která je ovlivněna řadou faktorů, včetně rotace Země.

Houby

Plodnice hub se skládá z houbových vláken vznikajících ze spóry.

Ježek východní

Ježek východní se brání stočením do klubíčka pomocí svých bodlin.

Ledovec (střední)

Ledovec je velká skupina ledu tvořena ze sněhu a je v neustálém zpomaleném pohybu.

Půdní typy (půdní profily)

Tato animace prezentuje různé půdní typy.

Pojmy fyzické geografie

Tato animace zobrazuje nejdůležitější vlastnosti reliéfu, povrchových vod a jejich příslušné symboly.

Porovnání jedlých a jedovatých hub

Některé houby jsou jedovaté a mohou být smrtelné pro člověka, zatímco jiné jsou jedlé a často používané při vaření.

Životní cyklus mechů a kapradin

Tato animace porovnává životní cyklus mechů a kapradin, pomáhá pochopit obecný životní cyklus rostlin.

Cibuloviny jarní

Seznámíme se s tulipánem, narcisem, sněženkou a anatomií jejich květu.

Mořské proudy

Mořské proudy tvoří velký dopravníkový oceánský pás, který ve výrazné míře ovlivňuje zemské klima.

Změna ročních období (základní)

Zemská osa není kolmá k rovině své oběžné dráhy, proto se během roku na daném místě Země stále mění úhel dopadu slunečních paprsků.

Added to your cart.