Tenochtitlán (15. století)

Tenochtitlán (15. století)

Velkolepé hlavní město vyspělé Aztécké říše udivilo i španělských dobyvatelů.

Dějepis

Klíčová slova

Tenochtitlan, Aztec Empire, Jezero Texcoco, Mexiko, Valley of Mexico, Španělští dobyvatelé, chrámová čtvrt, Nekropole, Moctezuma II., architektura, pyramida, svatyně, hlavní město, Amerika, Velký chrám, Cortes, Indický, kultura, Nový Svět, Středověk, Chrám, historie

Související doplňky

Otázky

  • Jakou měl výšku Velký chrám
  • Kolik měl Tenochtitlan obyvatel v období rozkvětu?
  • Které tvrzení neplatí pro Tenochtitlán?
  • Jaký architektonický prvek nebyl součástí Tenochtitlánu?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nAztékové se často koupali.
  • Jak nazvali sami sebe aztéčtí zakladatelé Tenochtitlánu?
  • Které jezero obklopovalo centrum Aztécké říše?
  • Proč měl Tenochtitlán výjimečnou polohu?
  • Nad kolika menšími podmaněnými zeměmi vládli Aztékové na přelomu 15.-16. století?
  • Která vrstva se považovala v aztécké společnosti za střední vrstvu?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nAztékové jedli i psí maso.
  • Které zvíře pochází od Aztéků?
  • Kterou rostlinu Aztékové neznali?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nAztékové pro zajištění většího množství potravin vybudovali i umělé ostrovy.
  • Aztékové uctívali několik zvířat. Které zvíře nebylo mezi nimi?
  • Díky čemuž měli evropští dobyvatelé dominantní postavení?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nBřehy Aztécké říše v jistém čase obmývali dva oceány.
  • Který conquistador dobyl Aztéckou říši?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nSoučástí náboženství Aztéků bylo i obětování lidí.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nNáboženství Aztéků bylo monoteistické.
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nPosledního aztéckého panovníka zavraždil vlastní lid, protože ho považovali za zrádce.
  • Které město založili Španělé na místě hlavního města Aztéků?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nDobyvatelé zbourali hlavní město Aztéků a na jeho místě postavili nové město.
  • Co nepřispělo k úspěchu dobyvatelů?
  • Je následující tvrzení pravdivé?\nCortése ještě aztécký panovník považoval za poloboha.
  • Kdy dosáhla Aztécká říše největší rozlohu?
  • Kdo byl posledním významným aztéckým panovníkem?
  • Jaký výraz můžeme ještě použít\nv případě aztéckého panovníka?
  • Kdy si podmanili Aztéckou říši Evropané?
  • Který národ dobyl Aztéckou říši?
  • Které město bylo hlavním městem Aztécké říše?
  • Na kterém kontinentu se nacházela Aztécká říše?
  • V které dnešní zemi se nacházela Aztécká říše?
  • Jak se nazývala centrální část města obklopená zdí?
  • Která stavba sloužila na hraní bederní míčové hry?
  • Kolik svatyň bylo\nna vrchu Velkého chrámu?
  • Při které stavbě bylo mnoho lidských lebek?
  • Co neplatí pro Aztéckou říši?

Scénky

Svatá čtvrt

  • Chrám Slunce
  • tlachtli - Hřiště pro míčovou hru. Bylo místem konání aztécké míčové hry - ullamaliztli.
  • rezidence kněží
  • Velký chrám - Teocalli je čtyřstranná schodová pyramida charakteristická pro aztéckou sakrální architekturu, na vrchu které stála svatyně.
  • Chrám Tezcatlipoca - V aztécké mytologii jsou čtyři Tezcatlipoca, kteří se vážou ke čtyřem světovým stranám. Černý Tezcatlipoca se spojuje se severem a je bohem války.
  • Chrám Quetzalcoatla - Quetzalcoatl byl v aztécké mytologii patronem kněžství, studia, znalostí a stvořitelem lidstva. Obvykle ho zobrazovaly v podobě opeřeného hada.
  • Cihuacoatlův chrám - Cihuacoatl je v aztécké mytologii jednou z bohyň plodnosti („hadí žena“). Známá také jako Quilaztli.
  • tzompantli - Stojan na lidské lebky.
  • Brána Tepantzinco - Orlí brána. Jižní vchod svaté čtvrti.
  • Brána Acatliacapan - Severní vchod svaté čtvrti.
  • Brána Cuauhquiahuac - Východní vchod svaté čtvrti.
  • Brána Tezcacoac - Západní vchod svaté čtvrti.

Uprostřed Tenochtitlánu se nacházela svatá čtvrť, která byla obklopena kamennou zdí. Strany této plochy ve tvaru čtverce byly cca. 300 metrů dlouhé. Ceremoniální centrum mělo čtyři brány, které byly nasměrovány na jednotlivé světové strany. Z nich vycházející cesty dělily město na čtyři velké části.
V sakrálním centru stály nejdůležitější náboženské budovy. Nejvýznamnější byl Velký chrám, na vrchu kterého stáli chrámy zasvěcené bohu Slunce a deště. Ostatní chrámy v svaté čtvrti byly zasvěceny Opeřenému hadovi (Quetzalcoatl), dalšímu Bohu Slunce (Tonatiuh), Hadí ženě (Cihuacoatl), Bohyni lásky (Xochiquetzal) a jednomu z bohů války (Tezcatlipoca).
Kromě chrámů tu stály i jiné budovy, ale i ty byly úzce propojeny s náboženstvím. Tlachtli zabezpečovalo místo pro speciální aztéckou míčovou hru. Do tzompantli se odkládali lebky obětí.

Tzompantli

Stojany na lebky“ se neobjevovaly jen v aztécké kultuře, ale i v jiných středoamerických civilizacích. Rozdíl byl jen v tom, že lebky popravených válečných zajatců a obětovaných osob vystavovali na vodorovných nebo svislých tyčích. Mrtvá těla lidí popravených na oltářích stojících na vrchu chrámů zkutálely po schodech chrámu.
„Velký stojan na lebky“, který se nacházel v Tenochtitlánu, stál na cca. 60 m dlouhé a 30 m široké kamenné platformě zdobené reliéfy. Na ní bylo 60-70 obrovských tyčí a příčníky, které tvořily nosnou konstrukci. Na základě údajů španělských dobyvatelů mohlo být na něm současně i 60 tisíc lebek.
Podle historických pramenů v hlavním městě bylo dalších pět tzompantli, ale ty byly v porovnání s tímto mnohem menší.

Animace

Tenochtitlán

  • Jezero Texcoco - Bylo jedním z přírodních jezer nacházejících se v Mexickém údolí. Španělští dobyvatelé jeho větší část odvodnili.
  • Svatá čtvrt - Sakrální část v centru města, která byla ohrazena zdí.
  • kanál - Město mělo kanalizační systém, který sloužil na dopravu a zalévání.
  • cesta - Cesta spojující Tenochtitlán se souší.
  • přehrada - Pomocí ní oddělili část jezera Texcoco se slanou vodou.
  • vodovodní potrubí Chapultepec - Pitnou vodu pro město zajišťovalo dvojité vodovodní potrubí, které vycházelo z jezera na kopci Chapultepec.
  • Chinampas - Umělé ostrovy, na kterých vykonávali zemědělskou činnost.
  • Tlatelolco - Zpočátku to bylo samostatné město (stát). V roce 1473 ho obsadil panovník Tenochtitlánu a sjednotil ho se svým městem. Díky velkému tržišti nadále hrálo důležitou roli.
  • Atzacoalco - Jedna ze čtyř velkých částí Tenochtitlánu.
  • Cuepopan - Jedna ze čtyř velkých částí Tenochtitlánu.
  • Moyotlan - Jedna ze čtyř velkých částí Tenochtitlánu.
  • Zoquiapan - Jedna ze čtyř velkých částí Tenochtitlánu.

Tenochtitlán byl centrem Aztécké říše, která se rozprostírala ve Střední Americe. Město bylo založeno v první polovině 14. století na jednom z ostrovů jezera Texcoco, které se nacházelo v Mexickém údolí.
Tenochtitlán se stal skutečným městem začátkem 15. století. V té době se již většina jeho budov stavěla z kamene. Jak se město rozrůstalo, odvodnili část jezera a zvětšily původní velikost ostrova.
Hlavnímu městu Aztécké říše dodávaly výjimečný vzhled umělé ostrovy vytvořené z bahna a kanalizační systém táhnoucí se mezi nimi.

Tenochtitlán sestával ze čtyř velkých částí (campan), z nichž každá byla rozdělena na 5 obvodů (calpulli). Rozloha města už v té době přesahovala 10 km² a jeho populaci tvořilo přibližně 200 tisíc obyvatel. Toto aztécké město, které bylo vybaveno potrubím s pitnou vodou a bylo průběžně udržováno v čistotě, se však nevyhnulo svému osudu.
Španělští dobyvatelé dorazili na území Mexika v roce 1519. V roce 1521 obsadili Tenochtitlán pod vedením dobyvatele Hernána Cortése.
Zbourali obdivuhodné aztécké stavby a během 18. století zcela odvodnili, respektive naplnili jezero.
Dnes na tomto místě stojí jedno z největších měst na světě - Mexico City, které založili Španělé.

Centrum města

  • tržiště
  • svatá čtvrt - Sakrální centrum Tenochtitlánu. Nacházelo se ve středu města. Bylo ohrazené zdí.
  • Palác Axayacatla - Axayacatl vládl v Tenochtitlánu v letech 1469-1481.
  • Palác Moctezuma II. - Moctezuma II. vládl v letech 1502-1520. On byl na čele města, když dorazil španělský dobyvatel Cortés.
  • Cihuacoatlův palác - V Tenochtitlánu byl Cihuacoatl nejdůležitějším funkcionářem po panovníkovi. Jeho úkolem bylo i řízení vojska. (V aztécké mytologii se i jedna bohyně plodnosti nazývá Cihuacoatl. Je to „hadí žena“ známá také pod jménem Quilaztli.)
  • Ahuizotlův palác - Ahuizotl byl osmým aztéckým panovníkem. K jeho jménu se váží významné vítězství. (V aztécké mytologii jedna bytost podobná psovi má také jméno Ahuizotl.)
  • královská zoo
  • most
  • kanál - Město mělo kanalizační systém, který sloužil na dopravu a zalévání.
  • obytné budovy

Uprostřed městského centra se nacházela svatá čtvrť, která byla náboženským střediskem Tenochtitlánu. Obklopovaly ji paláce panovníků. Podle záznamů palác Moctezumy II. měl 100 pokojů a každá z nich měla vlastní koupelnu.
V centru se nacházelo i jedno z hlavních tržišť, které (spolu s tržištěm v Tlatelolco) hrálo důležitou roli v ekonomickém životě města. Záznamy hovoří o tom, že obchod v aztéckém hlavním městě vzkvétal. Každý obvod Tenochtitlánu měl vlastní tržiště.
Nejvýjimečnější částí města Moctezumy byla královská zoologická zahrada. Díky dobovým pramenům můžeme získat přesný obraz o tomto místě a jeho obyvatelích. V parku a jeho budovách bylo možné obdivovat mnoho živočišných druhů charakteristických pro tuto geografickou oblast.
O savci, plazi, ryby a různé ptáci se staral kvalifikovaný personál. (Podle některých zdrojů zde „vystavovali“ i lidi, zatímco jiné zdroje říkají, že mrtvá těla lidských obětí byla použita ke krmení zvířat.) Při paláci Moctezumy II. byla zřízena i botanická zahrada.

Velký chrám

  • Svatyně Tlaloca - V aztécké mytologii je bohem deště, hromů a dobré úrody.
  • Svatyně boha Huitzilopochtliho - V aztécké mytologii je bohem Slunce a války. Je hlavním bohem a patronem Tenochtitlánu.
  • schodiště
  • terasa
  • zábradlí
  • svatý oheň

Velký chrám byl nejdůležitější náboženskou stavbou aztéckého hlavního města. Původní chrám začali stavět kolem roku 1325. Později ho šestkrát přestavěli v souladu s velkolepými představami panovníků.
Jeho základ tvořila čtyřpodlažní schodová pyramida (teocalli) s 80 a 100 metrovými hranami. Na její vrchu stáli svatyně zasvěcené bohu deště a Slunce.
Tlaloc je v aztécké mytologii bohem deště, hromů a dobré úrody. Význam jeho jména je: „nápoj země“ nebo „kdo napájí zem“. Patřil k dobrotivým bohům, ale věděl lidem způsobit i škody (např. v podobě sucha, ničivých lijáků). Ačkoli ho zobrazovali jako antropomorfní bytost, měl soví oči a zuby jako jaguár.

Huitzilopochtli je bohem Slunce a války, v aztécké mytologii je hlavním bohem. Byl ochráncem Tenochtitlánu. Jeho jméno znamená: „Jižní kolibřík“ . Většinou ho zobrazují v podobě mužské postavy.
Na horní platformu vedlo monumentální schodiště. Schody mohli používat pouze kněží (a oběti). Oběti představovali před svatyněmi. Časté byly i lidské oběti. Nejvíce lidských obětí dostal Huitzilopochtli. Jemu patřila krev a srdce obětí. Kněží vyřezávali srdce z hrudi živých obětí pomocí obsidiánového nože.

Aztécký panovník

Z vojenského státu Aztéků se díky spojenectví s jinými městy a nepřetržitým dobyvačným válkám stala říše.
Na čele despotické, vojenské Aztécké říše stál panovník.

První panovník Tenochtitlánu (Acamapichtli) se dostal na trůn v roce 1376. Říše dosáhla svou největší rozlohu na přelomu 15. a 16. století, během panování Ahuizotla. Její rozkvět pokračoval i během vlády Moctezumy II., dokud nedorazil Hernán Cortés, který zruinoval tuto říši. (Posledním panovníkem byl syn Ahuizotla, Cuauhtemoc.)

Chrám Quetzalcoatla

Aztékové probrali tohoto boha pravděpodobně od Toltéků. Opeřený had byl patronem kněžství, studia a znalostí. Ztotožňovali ho s větrem, planetou Venuší a úsvitem. On stvořil lidi z kostí předešlých generací. Jemu vděčili za vědu, morálku, zákony a písmo. I obchodníci ho považovali za svého patrona.

Tlachtli

Tlachtli bylo místem pro Aztéckou míčovou hru, ullamaliztli. Hřiště rituální události, které bylo podobné jiným hřištím středoamerických míčových her, představovalo rovnou plochu se severojižní nebo východozápadní orientací, která měla na podélných stranách vybudovány kamenné zdi.
Ullamaliztli (bederní míčová hra) byla hrou, ve které soutěžili proti sobě dva týmy. Tato hra byla velmi vyčerpávající a způsobovala mnoho zranění. Zpočátku jejím cílem bylo dostat míč přes „základní čáru“ soupeře. Míč (ulli) měl cca. 4 kg a byl vyroben z plné gumy.
Později na zdi, které sloužily i jako hledisko, byly vertikálně umístěny kamenné kroužky ve výšce 5-6 metrů. Hráči museli dostat míč přes tyto kroužky, a to bez použití rukou.
Hráči obvykle používaly na usměrňování míče kolena, boky a hlavu. Na ochranu těla používali speciální doplňky. Pravděpodobně existovalo i takové pravidlo, podle kterého míč nesměl spadnout na zem, takže ho hráči museli soustavně udržovat ve vzduchu. Hráči byli tak zdatní, že míč věděli ve vzduchu udržet i déle než jednu hodinu.
Nakolik bylo velmi obtížné dostat míč přes kroužek, hra skončila při prvním zásahu. Podle historických pramenů kapitána poraženého týmu často obětovali bohům. Podle některých historiků někdy i celý poražený tým měl stejný osud. Podle jiných názorů však právě kapitán a členové vítězného týmu byli obětováni, nakolik se to považovalo za poctu, proto to bylo odměnou vítězů.

Chinampas

Chinampas byly umělé ostrovy ve tvaru obdélníku, které Aztékové vytvářely blízko svých obydlí. Nejprve část jezera s mělkou vodou ohradili pomocí kůlů a následně ji vyplnili blátem, sedimentem a rostlinami. Často na okraje umělých ostrovů, které se mylně nazývali „plovoucími zahradami“, sázeli stromy, aby je zpevnily pomocí kořenů stromů.
Na chinampas pěstovali potraviny potřebné k přežití. Tyto „samozavlažovací“ zahrady byly vysoce úrodné, protože nebyly závislé na množství srážek. Úrodu z nich mohli sklízet i vícekrát do roka.

Vyprávění

Tenochtitlán byl centrem Aztécké říše, která se rozprostírala ve Střední Americe. Město bylo založeno v první polovině 14. století na jednom z ostrovů jezera Texcoco, které se nacházelo v Mexickém údolí.
Tenochtitlán se stal skutečným městem začátkem 15. století. V té době se už většina jeho budov stavěla z kamene. Jak se město rozrůstalo, odvodnili část jezera a zvětšily původní velikost ostrova.
Hlavnímu městu Aztécké říše dodávaly výjimečný vzhled umělé ostrovy vytvořené z bahna a kanalizační systém táhnoucí se mezi nimi.
Rozloha města již v té době přesahovala 10 km² a jeho populaci tvořilo přibližně 200 tisíc obyvatel.
Uprostřed Tenochtitlánu se nacházela svatá čtvrť, která byla obklopena kamennou zdí. Zde stáli nejdůležitější stavby.

Nejvýznamnější stavbou byl Velký chrám, který měl podobu 30 metrů vysoké pyramidy. Na vrchu chrámu stály dvě svatyně. Na jednom oltáři Aztékové přinášeli oběti bohu Slunce a na druhém bohu deště (většinou to byly lidské oběti).

Na druhé straně centrální čtvrti se nacházelo tlachtli, kde se pomocí beder hrávala míčová hra obsahující i rituální prvky. Při tomto hřišti se nacházela další morbidní stavba.

Tzompantli oprávněně dostalo název „stojan na lebky“, protože zde byly na dřevěných tyčích umístěny lebky poražených a obětí.

Toto aztécké město, které bylo vybaveno potrubím s pitnou vodou a bylo průběžně udržováno v čistotě, se však nevyhnulo svému osudu.
Španělští dobyvatelé dorazili na území Mexika v roce 1519. V roce 1521 obsadili Tenochtitlán pod vedením dobyvatele Hernána Cortése.
Zbourali obdivuhodné aztécké stavby a během 18. století zcela odvodnili, respektive naplnili jezero.
Dnes na tomto místě stojí jedno z největších měst na světě - Mexico City, které založili Španělé.

Související doplňky

Aztécký bojovníci (15. století)

Aztécké primitivní zbraně byly nedostatečné v boji proti španělským dobyvatelem.

Aztécký panovník (15. století)

Panovník stál v čele despotické Aztécké říše.

Chichén Itzá (12. století)

Legendární hlavní město říše Mayů a Toltéků se nacházelo na území dnešního Mexika.

Conquistadoři (16. století)

Španělští dobyvatelé své drtivé úspěchy mohli děkovat svým pancéřovým brněním a zbraním.

Alhambra v 16. století (Španělsko)

Název tohoto velkolepého stavebního komplexu pochází z arabštiny a znamená „rudý“.

Axolotl mexický

Je druh obojživelníka, který si zachovává žábry i v dospělosti.

Formy vlády a úřední jazyky států

Animace prezentuje formy vlád a úřední jazyky států.

Historická topografie (památky)

Úloha slepé mapy doplněná fotografiemi se sbírkou historických památek.

Incký bojovník (15. století)

Incké primitivní zbraně byly nedostatečné v boji proti španělským dobyvatelem.

Kolonizace Ameriky (do roku 1763)

Po dobývání Nového světa Evropany se mapa Ameriky stala mnohobarevnou.

Machu Picchu (15. století)

Starobylé město Inků, které se nachází v dnešním Peru, je na seznamu světového kulturního dědictví.

Modern empires

Numerous legendary empires were built (and destroyed) in the course of history.

Národní symboly a památky

Pomocí animace poznáme národní symboly a památky po celém světě.

Santa María (15. století)

Santa María byla malá karaka. Sloužila jako velící a zásobovací loď pro Kolumbovy expedici.

Starověké divy světa

Z původních starověkých divů světa zůstal jen jediný a to pyramidy v Gíze.

Teotihuacán (4. století)

Před Kolumbovým příchodem to bylo největší a nejlidnatější město v Americe, které je majestátní i v podobě ruin.

The countries of the Americas

Learning about the geographic location, capitals and flags of American countries through exercises in three levels of difficulty.

Zakázané město (Peking, 17. století)

Zakázané město je jednou z nejimpozantnějších a nejzáhadnějších památek z císařského období Číny.

Zeměpisné objevy (15-17. století)

Legendární zeměpisné objevy na počátku novověku překreslili mapy, jejich účinky jsou velmi rozmanité.

Město Ur (3. tisíciletí př. Kr.)

Město, které se nachází v blízkosti řeky Eufrat, ve starověku bylo důležitým centrem.

Zikkurat (Ur, 3. tisíciletí pr. Kr.)

Zikkurat je název chrámové věži stavěného v celé starověké Mezopotámii.

Džoserova pyramida (Sakkára, 27. století př. Kr.)

Tato stupňovitá pyramida postavena v 27. století pr. Kr. byla první pyramida v starověkém Egyptě.

Fotbalový stadion

Fotbal je jedním z nejpopulárnějších kolektivních sportů vzhledem k jeho relativně nízkým požadavkům ohledně vybavení a jednoduchého souboru pravidel.

Added to your cart.