Napoleonské války

Napoleonské války

Napoleon I., který se sám korunoval za francouzského císaře, se považuje za jednoho z největších vojenských velitelů všech dob.

Dějepis

Klíčová slova

Napoleon, Napoleonské války, válka, Bonaparte, Vojenská historie, souboj, Francie, vojenská kampaň, císař, obecný, dobytí, Modern Age, Evropa, říše, strategie, mapa, země

Související doplňky

Otázky

  • Co bylo nejdivnějším momentem během Napoleonovy korunovace?
  • Jak se jmenoval zákoník, který zavedl Napoleon?
  • Která bitva se odehrála nejdříve?
  • Ve kterém roce se stal Napoleon francouzským císařem?
  • Kde vyhnali Napoleona po jeho porážce v roce 1813?
  • Kde vyhnali Napoleona v roce 1815?
  • Proti které zemi Napoleon nebojoval?
  • Kde dosáhl Napoleon svůj první větší vojenský úspěch?
  • Ve které bitvě přišel o život legendární admirál Nelson?
  • Kde zemřel Napoleon I.?
  • Na kterém ostrově se narodil Napoleon Bonaparte?
  • Kdy zemřel Napoleon I.?
  • Jakou měl národnost Napoleon Bonaparte?
  • Co nezapříčinilo Napoleonův neúspěch v Rusku?
  • Které vojevůdce byl nepřítelem Napoleona I.?
  • Který vojevůdce nebyl nepřítelem Napoleona I.?
  • Jak se nazývala Napoleonova legendární armáda v letech 1805-1815?
  • Kdy se narodil Napoleon Bonaparte?
  • Ve kterém období vládl Napoleon jako francouzský císař?
  • Která země nebyla satelitem Francie během panování Napoleona I.?
  • Která země byla satelitem Francie během panování Napoleona I.?
  • Jakou pozici nezastával Napoleon Bonaparte?
  • Co nebylo Napoleonovou přezdívkou?
  • Co bylo Napoleonovou přezdívkou?
  • Která bitva je známá jako „bitva národů“?
  • Která bitva je známá jako „bitva tří císařů“?
  • Ve které bitvě utrpěl Napoleon porážku?
  • Ve které bitvě utrpěl Napoleon porážku?
  • Ve které bitvě sklidil Napoleon vítězství?
  • Ve které bitvě sklidil Napoleon vítězství?
  • Která bitva se odehrála nejdříve?
  • Která bitva se odehrála nejpozději?

Scénky

Země v Evropě

Napoleon Bonaparte byl jeden z nejgeniálnějších vojenských velitelů světových dějin. Jako generál a císař zcela překreslil mapu Evropy.
Po jeho korunovaci za císaře v roce 1804 díky svým úspěšným vojenským tažením znovu rozšířil území Francie. Kromě území, které reálně patřily k Francouzskému císařství řídil i státy, které byly formálně nezávislé, ale prakticky mu byly podřízeny. Na čelo těchto satelitních států postavil svých věrných maršálů, respektive rodinných příslušníků. (Například na čelo Nizozemského království se dostal Napoleonův bratr, Louis.)
Takto vzniklo tzv. První Francouzské císařství (Empire Français). Rozloha „Velké říše“ představovala cca. 2,1 milionů km² (údaj z roku 1813) a počet jejích obyvatel dosahoval cca. 44 milionů (údaj z roku 1812).
Napoleonův předešlý ministr zahraničních věcí, Talleyrand v roce 1808 řekl ruskému carovi Alexandrovi I. o Napoleonových výtěžcích toto: „Rýn, Alpy a Pyreneje jsou výdobytky Francie, co se nachází mimo nich je výdobytkem císaře a Francie to nepotřebuje.“

Dobyvačné války

Napoleonské války jsou souhrnným názvem pro sérii konfliktů, které se odehrály v letech 1799-1815 (tedy v období, kdy se Napoleon Bonaparte dostal k moci až po jeho pád). Podle jiných názorů se začátek válek datuje na rok 1803 (začátek britsko-francouzské války), respektive na rok 1804 (kdy se Napoleon sám korunoval za císaře).
Přestože se většina bojů odehrála v Evropě tato série konfliktů se zmiňuje i jako „světová válka 19. století“, protože konflikty zasáhly i severní Afriku, některé části Asie a Atlantský oceán.
Účastníky bojů byly na jedné straně Francie a jeho současní spojenci a na druhé straně koalice evropských zemí, které se čas od času měnily. Série konfliktů se zvykne členit podle těchto koalic, přičemž je zahrnuto také období před rokem 1799.

Válka první koalice (1792 – 1797 nebo 1793 – 1797)
Válka druhé koalice (1798 – 1802 nebo 1800 – 1804)
Válka třetí koalice (1803 – 1805 nebo 1805)
Válka čtvrté koalice (1806 – 1807)
Válka páté koalice (1809)
Válka šesté koalice (1813 – 1814)
Válka sedmé koalice (1815)

Ukončení série konfliktů znamenalo pád císaře a vznik Svaté aliance. Napoleonské války ve velké míře ovlivnily Evropu a světové dějiny.
Spustily takové děje, které poznamenaly i několik desetiletí po roce 1815.

Napoleonské války

Vojsko Napoleona I., Grande Armée (Velká armáda) bylo aktivní od roku 1805 až po císařův pád (1815). Převzalo barvy francouzské trikolóry (modrá, bílá, červená). Jeho mottem bylo: „Valeur et Discipline“ (hodnota a disciplína).
Počet vojáků dosáhl vrcholu v roce 1812, před zahájením ruského tažení. Armádu v té době tvořilo cca. 680 tisíc vojáků (z toho bylo cca. 550 tisíc Francouzů). V armádě sloužily i vojáci jiných národností, byla mimořádně pestrá.
Zpočátku Grande Armée pod vedením geniálního stratéga a dobře vycvičených generálů hromadila jeden úspěch za druhým a zdála se být neporazitelnou.
Francouzskou armádu můžeme rozdělit na pěchotu, jezdectví a dělostřelectvo. (Mnoho bitev rozhodlo právě těžké jezdectvo, ale i dělostřelectvo hrálo velmi důležitou roli.) Důležitou součástí armády byla Císařská garda (Garde Impériale), jakož i cizí oddíly. Samozřejmě, činnost armády podporovaly i inženýři, zdravotnický personál, personál odpovědný za logistiku a komunikaci.

Napoleon Bonaparte

Napoleon Bonaparte se narodil v roce 1769 ve městě Ajaccio na ostrově Korsika.
Neměl ještě ani 10 let, kdy se dostal do Francie. Pět let studoval na vojenské akademii (kde dosahoval vynikající výsledky). V roce 1784 se dostal na pařížskou vojenskou akademii, kde v následujícím roce složil zkoušku pro důstojníky.
Mladý poručík nastoupil do služby v roce 1786. Do vypuknutí revoluce sloužil v posádce, přičemž se soustavně vzdělával.
Stále se posouval směrem nahoru na vojenském žebříčku. Svůj první významný úspěch sklidil (již jako kapitán) v roce 1793 osvobozením Toulonu. Povýšili ho tehdy na brigádního generála.
Napoleon, „generál revoluce“ nabýval stále větší vliv. V roce 1796 se oženil s Joséphine de Beauharnais. O několik dní později ho jmenovali velitelem „Italské armády“. Napoleon, kterého vojáci nazývali „malým kaprálem“, se vydal na cestu, aby si zajistil stálé místo v historii. Na bojištích hromadil jeden úspěch za druhým, jeho popularita prudce stoupala.
Po převratu v roce 1799 se stal Prvním konzulem. Následně ve Francii prakticky nastolil vojenskou diktaturu, v roce 1802 se stal doživotním konzulem. V roce 1804 bylo vyhlášeno císařství a Napoleon se v přítomnosti papeže Pia VII. sám korunoval za francouzského císaře.
Dále pokračoval ve svých dobyvačných válkách. Jeho moc dosáhla vrcholu v roce 1810. Jelikož toužil po založení dynastie, rozvedl se s Joséphine a oženil se s dcerou rakouského císaře Františka I., Marií Luisou.
Napoleon utrpěl první vážný neúspěch během ruského tažení v roce 1812, čímž pominul i mýtus o neporazitelnosti jeho armády.
Po vážné porážce „v bitvě národů“ Napoleona vyhnali na Elbu. Po necelém roce se však vrátil do Francie, protože se nedokázal smířit se ztrátou své moci.
„Sto dnů“ se však skončilo dalším vážným vojenským neúspěchem u Waterloo. Následně ho připravily o císařský titul a znovu ho poslali do vyhnanství. Místo jeho exilu se tentokrát nacházelo na malém ostrově uprostřed Atlantiku, kterým byla Svatá Helena.
Odtud již neexistovala pro něj cesta zpět. „Korsická obluda“ zemřela na tomto ostrově v roce 1821. Příčina jeho smrti je stále předmětem diskuse.

Animace

Kontinentální blokáda

Jedním z největších rivalů Napoleona byla Velká Británie, která byla vojenskou cestou téměř nedosažitelná. Aby ji Napoleon přinutil padnout na kolena, 21. listopadu 1806 vyhlásil kontinentální blokádu.
Cílem dekretu vydaného v Berlíně bylo oslabit ekonomiku Velké Británie.
Zároveň to bylo i odpovědí na blokádu, kterou uvalily Britové na severofrancouzské pobřeží.
Napoleon chtěl vyloučit svého rivala z kontinentálního obchodování. V tomto nařízení francouzský císař zakázal britským, respektive neutrálním lodím přicházejícím z britských přístavů vylodit se v přístavech Francie a francouzských spojenců (Nizozemsko, Španělsko atd.). Kromě toho veškeré zboží britského původu konfiskovaný na kontinentu prohlásil za volnou kořist.
Prusko, Dánsko, Švédsko a Rusko bylo rovněž nuceno přidat se k blokádě. Tato blokáda měla však nepříznivý dopad nejen na ekonomiku Velké Británie, ale i evropských zemí. (Velká Británie doplatila na tuto blokádu méně, než evropské státy.)
Navíc pod vlivem ekonomické krize, která vznikla na počátku let 1810, císař ještě zpřísnil blokádu. Toto rozhodnutí způsobilo další napětí.
Toto nařízení jako první porušilo Rusko, čímž poskytlo Francouzům důvod na útok. Když Napoleonova moc začala upadat, jednotlivé země se pustili do odstraňování obchodní blokády (hlavně v roce 1814).
Blokáda, která trvala celé roky, měla i pozitivní dopady. Jedním z nich bylo to, že evropské ekonomiky neměly přístup ke koloniálnímu zboží, a byly tak nuceny k tomu, aby vyvinuli nová průmyslová odvětví.

Vyprávění

Napoleon Bonaparte byl jeden z nejgeniálnějších vojenských velitelů světových dějin. Jako generál a císař zcela překreslil mapu Evropy.
Po jeho korunovaci za císaře v roce 1804 díky svým úspěšným vojenským tažením znovu rozšířil území Francie. Kromě území, které reálně patřily k Francouzskému císařství řídil i státy, které byly formálně nezávislé, ale prakticky mu byly podřízeny.
Napoleonské války jsou souhrnným názvem pro sérii konfliktů, které se odehrály v letech 1799-1815 (tedy v období, kdy se Napoleon Bonaparte dostal k moci až po jeho pád).
Přestože se většina bojů odehrála v Evropě tato série konfliktů se zmiňuje i jako „světová válka 19. století“, protože konflikty zasáhly i severní Afriku, některé části Asie a Atlantský oceán.
Účastníky bojů byly na jedné straně Francie a jeho současní spojenci a na druhé straně koalice evropských zemí, které se čas od času měnily.
Francouzská armáda zpočátku hromadila jeden úspěch za druhým a zdála se být spolu s císařem neporazitelnou.
Napoleonova moc dosáhla vrcholu v roce 1810.
Napoleon utrpěl první vážný neúspěch během ruského tažení v roce 1812, čímž pominul i mýtus o neporazitelnosti jeho armády.
Po vážné porážce „v bitvě národů“ Napoleona vyhnali na Elbu. Po necelém roce se však vrátil do Francie, protože se nedokázal smířit se ztrátou své moci.
„Sto dnů“ se však skončilo dalším vážným vojenským neúspěchem u Waterloo. Tato rozhodující porážka Francie znamenala zároveň Napoleonův definitivní pád. Následně ho připravily o císařský titul a a vyhnali ho na daleký ostrov Svatou Helenu, který patřil pod britskou nadvládu.
Ukončení série konfliktů neznamenalo pouze pád císaře a vznik Svaté aliance. Napoleonské války měli mimořádně velký vliv na historii Evropy a rovněž celého světa.

Související doplňky

Bitva u Trafalgaru (1805)

Během napoleonských válek anglické válečné loďstvo vedené admirálem Nelsonem porazilo španělsko-francouzskou válečnou flotilu.

Napoleonův voják (19. století)

Současníci považovali Napoleonovy armádu Grande Armée za neporazitelnou.

Vítězný oblouk (Paříž, 1836)

Stavba Arc de Triomphe byla dokončena pouze po Napoleonově pádu, v roce 1836.

Historická topografie (bitvy, univerzitní historie)

Vyznačte místa významných bitev v historii na slepé mapě.

Mir Castle Complex (17th century)

The Mir Castle Complex, situated in the town of Mir, Belarus was built in the Gothic-Renaissance style.

Anglická válečná loď (19. století)

Anglické plachetnice byli mezi nejlepšími v 17. a 19. století.

Bastila (Paříž, 18. století)

Pařížské vězení se stalo legendárním kvůli událostem francouzské revoluce v roce 1789.

Gilotina

Gilotina je nástroj, kterým se vykonávaly popravy "lidštějším způsobem ", pojmenovaný po francouzském lékaři.

Modern empires

Numerous legendary empires were built (and destroyed) in the course of history.

Námořní dělo (17. století)

Po suchozemských úspěších děla začaly používat i v námořní válce.

Pantheon (Paříž, 18. století)

Největší a nejdůležitější klasicistní budova byla dokončena v roce 1790, kde jsou pohřbeny mnohé významné osobnosti Francie.

Provoz kanónu (18. století)

Kanóny se staly jednou z nejvýznamnějších zbraní nového věku.

Makedonie (Makedonská říše)

Legendární panovník a vojevůdce, Alexandr Veliký vytvořil obrovskou říši.

Added to your cart.