Hagia Sofia

Hagia Sofia

Chrám Svaté Moudrosti byl nejprve náboženským centrem Byzantské říše a později Osmanské říše. Dnes funguje jako muzeum.

Výtvarné umění

Klíčová slova

Hagia Sophia, bazilika, mešita, minaret, Chrám, muzeum, Pohovka, Byzantský, Turečtina, krocan, Konstantinopol, Istanbul, Bospor, Anatolie, ortodoxní, Muslim, Křesťan, bůh, Středověk, budova, poutní místo, mramor, Kristus, apoštol, architektura, císař, anděl, náboženství, náboženské budovy, Byzantská říše, Osmanská říše, horní galerie, kupole, kaligrafie

Související doplňky

Scénky

Chrám

Průřez

Animace

Chrám Svaté Moudrosti se nachází v tureckém Istanbulu. Historie tohoto chrámu starého více než jeden a půl tisíciletí byla plná zvratů. Původní stavbu dal postavit v 4. století syn Konstantina Velikého, který založil toto město.

Velký chrám, který byl několikrát zničen a znovu postaven, získal svou konečnou podobu v 6. století. V 13. století ho dobyvační křižáci proměnili na římskokatolický chrám. V roce 1453 Turci obsadili Konstantinopol a sultán Mehmed II. prohlásil tuto stavbu za mešitu. V 16. století se kolem chrámu objevily 4 minarety. Hagia Sofia fungovala až do doby tureckých reforem, tedy do roku 1934 jako jedna z hlavních mešit islámského náboženství, následně z ní vytvořili muzeum.

Tato pravoslavná bazilika postavena v byzantském stylu je mistrovským dílem s dokonalou syntézou byzantských architektonických prvků. Výjimečnou ji dělá komplexní kupolovitá konstrukce. Architektonickou novinku znamenal podpůrný systém a rozměry hlavní kupole, která byla 56 metrů vysoká a její průměr dosahoval 31 metrů. Pod hlavní kupolí bylo vůkol uspořádaných 40 klenutých oken, což vytvářelo pocit beztíže kupole.

Řada oken má dvě funkce: má významnou statickou funkci a je zdrojem světla pro interiér. Pokračováním východní a západní klenby jsou polokupoly, které spočívají na menších, polokupolových, otevřených síních. Ty dále rozšiřují obrovský vnitřní prostor. Kupolový prostor lemují dvě boční lodě, které mají na přízemí arkádové sloupoví a na patře kolonádovou galerii.

Kontrast mezi interiérem a exteriérem byl vytvořen záměrně. Jednoduchý exteriér budovy ukrýval vzdušný a bohatě zdobený interiér.

Tato stavba, která je posledním dílem pozdního starověku a prvním dílem byzantské architektury, byla v roce 1985 (spolu s ostatními stavbami historické čtvrti Istanbulu) prohlášena za lokalitu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Interiér

Interiér chrámu:

Přirozené světlo vnikající přes četné okna a zářící kahance propůjčují bohatě zdobenému interiéru chrámu mystickou atmosféru.

Výjimečnými prvky interiéru jsou: Omphalion, tzv. "plačící sloup", obrovské kaligrafické tabule a obdivuhodné mozaiky.

V interiéru se samozřejmě nacházejí i místa související s obřady islámského náboženství (minbar, mihráb, pódium pro muezzina) a zvláštní místo na modlení pro sultána.

Hlavní kupole

Hlavní kupole:

Hlavní kupole chrámu má úchvatné rozměry: její výška dosahuje 55,6 m a její průměr přibližně 31 m. Tuto obrovskou kupoli drží čtyři monumentální pilíře umístěné v rozích prostoru kopule, oporou vytvářejí polokupoly.

Empora

Mozaika Deisis

Mozaika Deisis:

Je jedním z mistrovských děl byzantského mozaikového umění. Byla zhotovena pravděpodobně v 13. století.

Bohužel, zachoval se pouze zlomek tohoto díla. Zobrazuje s výjimečnou přesností Marii, Ježíše a svatého Jana Křtitele (umělci zobrazili pomocí drobných kousků i ruměnec na Mariině tváři a vrásky na Janovém obličeji).

Procházka

Vyprávění

Chrám Svaté Moudrosti se nachází v tureckém Istanbulu. Historie tohoto chrámu starého více než jeden a půl tisíciletí byla plná zvratů. Původní stavbu dal postavit v 4. století syn Konstantina Velikého, který založil toto město.

Velký chrám, který byl několikrát zničen a znovu postaven, získal svou konečnou podobu v 6. století. V 13. století ho dobyvační křižáci proměnili na římskokatolický chrám. V roce 1453 Turci obsadili Konstantinopol a sultán Mehmed II. prohlásil tuto stavbu za mešitu. V 16. století se kolem chrámu objevily 4 minarety. Hagia Sofia fungovala až do doby tureckých reforem, tedy do roku 1934 jako jedna z hlavních mešit islámského náboženství, následně z ní vytvořili muzeum.

Tato pravoslavná bazilika postavena v byzantském stylu je mistrovským dílem s dokonalou syntézou byzantských architektonických prvků. Výjimečnou ji dělá komplexní kupolovitá konstrukce. Architektonickou novinku znamenal podpůrný systém a rozměry hlavní kupole, která byla 56 metrů vysoká a její průměr dosahoval 31 metrů. Pod hlavní kupolí bylo vůkol uspořádaných 40 klenutých oken, což vytvářelo pocit beztíže kupole.

Řada oken má dvě funkce: má významnou statickou funkci a je zdrojem světla pro interiér. Pokračováním východní a západní klenby jsou polokupoly, které spočívají na menších, polokupolových, otevřených síních. Ty dále rozšiřují obrovský vnitřní prostor. Kupolový prostor lemují dvě boční lodě, které mají na přízemí arkádové sloupoví a na patře kolonádovou galerii.

Kontrast mezi interiérem a exteriérem byl vytvořen záměrně. Jednoduchý exteriér budovy ukrýval vzdušný a bohatě zdobený interiér.

Tato stavba, která je posledním dílem pozdního starověku a prvním dílem byzantské architektury, byla v roce 1985 (spolu s ostatními stavbami historické čtvrti Istanbulu) prohlášena za lokalitu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Související doplňky

Obrněný válečný vůz, vynález Leonarda da Vinciho (kolem 1485)

Leonardův plán obrněného válečného vozu byl řešením na problematiku bezpečnosti, mobility...

Gotická katedrála (Clermont-Ferrand 15. století)

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie s opěrnými pilíři a rozetami je jedním z klenotů...

Otáčecí most, vynálezy Leonarda da Vinciho (1487-1489)

Plány Leonarda zahrnují také projekty související s mosty. Neobvyklý most zaručoval lodní...

Oblékání starých Maďarů (10. století)

Oblečení odráží životní styl a kulturu obyvatel daného období a regionu.

Madarský jezdec

Skalní reliéf, který se nachází v Bulharsku, byl zhotoven asi na přelomu 7. a 8. století.

Obléhací stroje, vynálezy Leonarda da Vinciho

Leonardo se do dějin nezapsal jen jako vynikající umělec, ale také precizní vynálezce...

Polynéská rodinná usedlost (Samoa, 15. století)

Budovy tradiční samojského rodinné usedlosti odrážejí výjimečnou kulturu místních obyvatelů.

Gotická architektura

Gotické umění je jedním z nejdůležitějších stylů středověku.

Added to your cart.