Hagia Sofia

Chrám

• oporní systém
• někdejší madrasa - Ruiny školy, kde bylo možné studovat islámské náboženství.
• baptisterium - Původně se tato kaple používala jako baptisterium, momentálně je hrobkou osmanských sultánů Mustafy I. a Ibrahima.
• studny - Slouží dobročinným účelem a kolemjdoucím poskytují zdarma pitnou vodu.
• fontána - V roce 1740 ji dal postavit osmanský sultán Mahmud I. Zde prováděli muslimové rituální očistu před modlitbou.
• budova školy
• kancelář - V roce 1853 ji dal postavit osmanský sultán Abdülmecid I. Původně oznamovala čas na modlitbu, dnes ji používají jako kancelář.
• studna - Slouží dobročinným účelem a kolemjdoucím poskytují zdarma pitnou vodu.
• hrobky - Hrobky pro významné turecké osoby.
• minaret - Věž zužující se směrem nahoru, uvnitř s točitými schody, která je postavena při mešitách. Z jejího kruhového balkónu muezzin pětkrát denně svolával věřící k modlitbě.
• kupole - Obrovská hlavní kupole dosahuje výšky 55,6 metrů a její průměr je přibližně 31 metrů.
• hrobka Selima - Tato hrobka ze 16. století představuje práci slavného osmanského architekta Mimara Sinana. Selim II., Který byl synem a potomkem Sulejmana I., ještě během svého života pověřil tohoto architekta zhotovením své hrobky.
• hrobka Mehmeda III. - Osmanský sultán Mehmed III. vládl od roku 1595 do roku 1603. V stavbě zhotovené v roce 1603 se nachází 26 sarkofágů.
• hrobka Murada III. - Murad III. byl osmanským sultánem od roku 1574 až do své smrti v roce 1595. V šestiúhelníkové budově s dvojitou kupolí je umístěno 54 sarkofágů.
• hrobka princů - Murad III. ji původně dal postavit pro svou matku Mimarem Sinanem, ale nakonec se stala místem posledního odpočinku pro jeho 4-letého syna a jednu dceru, kteří zemřeli na začátku 1580-tých let během morové epidemie.
• pokladna - V dobách Byzantské říše se používala jako pokladna, během osmanského období byla skladem pro chudobinec.
• brána chudobince - Na barokní bráně můžeme najít text pocházející z roku 1155.
• chudobinec - V roce 1743 ho dal postavit osmanský sultán Mahmud I. Poskytovaly zde jídlo chudým a odkázáným na pomoc.

Průřez

Animace

Interiér

• sultánovo místo k modlení
• mihráb - Modlitební výklenek v mešitách, který ukazuje směr na Mekku. Na jeho stranách se nacházejí obrovské bronzové svícny, které sem přinesl velkovezír Ibrahim z Chrámu krále Matyáše během obsazení Budy v roce 1526.
• minbar - Na této vyvýšené platformě stojí imám, odkud odslouží náboženský obřad.
• muezzinovo místo
• Omphalion - "Pupek světa", v Byzantské říši ho považovali za střed světa. Je to část podlahy vykládaná výjimečnými kameny, kde kdysi korunovali byzantských císařů.
• císařská brána - Tato brána, kterou mohl procházet pouze císař a jeho doprovod, byla postavena v 6. století. Je 7 metrů vysoká a je největší branou Hagie Sofie.
• váza na vodu - Jedna ze dvou mramorových váz umístěných po stranách hlavního vchodu. Dovezli je sem z Pergamonu během panování Murada III. Věřící mohli z nich pít během svátků sorbet (sladkou, osvěžující ovocnou šťávu) a během dalších dnů vodu.
• hlavní kupole
• kaligrafická tabule - 8 kulatých, dřevěných desek o průměru 7,5 m obsahuje texty, které oslavují Alláha, Mohameda a prvních proroků.

Hlavní kupole

Empora

Mozaika Deisis

• Mozaika Deisis - Mozaika zhotovená z drobných kousků, která pochází z 13. století a zobrazuje Ježíše, Marii a svatého Jana Křtitele.
• mramorová brána

Procházka

• sultánovo místo k modlení
• mihráb - Modlitební výklenek v mešitách, který ukazuje směr na Mekku. Na jeho stranách se nacházejí obrovské bronzové svícny, které sem přinesl velkovezír Ibrahim z Chrámu krále Matyáše během obsazení Budy v roce 1526.
• minbar - Na této vyvýšené platformě stojí imám, odkud odslouží náboženský obřad.
• muezzinovo místo
• Omphalion - "Pupek světa", v Byzantské říši ho považovali za střed světa. Je to část podlahy vykládaná výjimečnými kameny, kde kdysi korunovali byzantských císařů.
• císařská brána - Tato brána, kterou mohl procházet pouze císař a jeho doprovod, byla postavena v 6. století. Je 7 metrů vysoká a je největší branou Hagie Sofie.
• váza na vodu - Jedna ze dvou mramorových váz umístěných po stranách hlavního vchodu. Dovezli je sem z Pergamonu během panování Murada III. Věřící mohli z nich pít během svátků sorbet (sladkou, osvěžující ovocnou šťávu) a během dalších dnů vodu.
• hlavní kupole
• kaligrafická tabule - 8 kulatých, dřevěných desek o průměru 7,5 m obsahuje texty, které oslavují Alláha, Mohameda a prvních proroků.
• knihovna - V roce 1739 ji dal postavit osmanský sultán Mahmud I.
• plačící sloup - Pod sloupem se nachází zásobník vody, ze kterého sloup soustavně nasává vlhkost. Ta se pak vylučuje na jeho povrchu, proto ho nazývají plačícím sloupem. Nazývají ho však i sloupem přání, totiž podle pověry pokud se ho někdo dotkne, splní se mu jedno přání.
• Mozaika Deisis - Mozaika zhotovená z drobných kousků, která pochází z 13. století a zobrazuje Ježíše, Marii a svatého Jana Křtitele.
• mramorová brána