Bakterie (tyčinkovité, kulovité, spirálovité)

Bakterie (tyčinkovité, kulovité, spirálovité)

Bakterie můžeme třídit i podle jejich tvaru.

Biologie

Klíčová slova

bakterie, prokaryota, jednobuněčný, patogen, antibiotikum, mikroorganismus, nemoc, infekce, zánět, E-coli, tetanus, mor, cholera, gonokoková infekce, zánět mozkových blan, kapavka, zápal plic, salmonela, Legionářská nemoc, Lymská borelióza, syfilis, hůl, spiral, sférické, monococcus, vibrio, hnis, staphylococcus, streptococcus, bacil, spirillum, kokus, Buňka, buněčná stěna, Gram-pozitivní, gram barvení, tok, cilium, Pasteur, Gram negativní, morfologie, bakteriologie, mikrobiologie, biologie

Související doplňky

Otázky

  • Která bakterie NENÍ kulovitá?
  • Jaký tvar NENÍ charakteristický pro bakterie?
  • Bakterie jakého tvaru je patogenem moru?
  • Bakterie jakého tvaru je patogenem tetanu?
  • Kterou nemoc způsobuje bakterie?
  • Kterou nemoc způsobuje bakterie?
  • Kterou nemoc způsobuje bakterie?
  • Která nemoc NENÍ způsobena bakterií?
  • Která nemoc NENÍ způsobena bakterií?
  • Která nemoc NENÍ způsobena bakterií?
  • Na základě zabarvení které části buňky rozdělujeme bakterie na Gram pozitivní a Gram negativní?
  • Která látka je hlavní složkou buněčné stěny bakterií?
  • Které bakterie používá potravinářský průmysl při výrobě potravin?
  • Je pravdivé následující tvrzení?\nPokud se bakterie vážící dusík dostanou do lidského organismu, často způsobují zánět.
  • Je pravdivé následující tvrzení?\nBakterie vážící dusík žijí na kořenech bobovitých rostlin.
  • Je pravdivé následující tvrzení?\nV návnadě ďasa žijí bakterie produkující světlo.
  • Je pravdivé následující tvrzení?\nV střevním traktu člověka žije bakterie Escherichia coli.
  • Je pravdivé následující tvrzení?\nPatogen tetanu produkuje toxin, který způsobuje neškodnou svalovou křeč.
  • Je pravdivé následující tvrzení?\nBakterie jsou předjaderné, jednobuněčné prokaryoty.
  • Je pravdivé následující tvrzení?\nBakterie jsou jednobuněčné eukaryoty.

Scénky

Kulovité

  • monococcus - Jednoduché, kulovité bakterie.
  • diplococcus - Například: bakterie způsobující kapavku (Neisseria gonorrhoeae) nebo bakterie způsobující zánět mozkových blan (Meningococcus).
  • streptococcus - Patří sem mnoho bakterií způsobujících zánět. Například: Streptococcus pneumoniae, který způsobuje zánět plic, zánět horních cest dýchacích, zánět mozkových blan.
  • staphylococcus - Bakterie vyvolávající hnisání; vyskytují se v hroznech. Například Staphylococcus aureus často způsobuje infekci ran.

Tyčinkovité

  • bacillus - Například: Escherichia coli, která se vyskytuje v našem střevním traktu nebo bakterie mléčného kvašení používané v potravinářském průmyslu. Některé však mohou způsobovat i nemoci, například patogen moru, legionelózy, salmonely a tetanu.
  • vibrio - Například: patogen cholery (Vibrio cholerae) nebo bakterie produkující světlo (Photobacterium), které se objevují v návnadě ďasa.

Spirálovité

  • spirillum - Například: zánět vznikající po kousnutí hlodavcem, patogen horečky od kousnutí krysou (Spirillum minus).
  • spirochaeta - Například: patogen lymské boreliózy (Borrelia burgdorferi), patogen leptospirózy, patogen syfilisu - nemoci, která se šíří pohlavní cestou (Treponema pallidum).

Anatomie

  • pouzdro - Vnější obal zabezpečující ochranu buňky. Je charakteristický hlavně pro patogenní bakterie.
  • buněčná stěna - Najdeme ji u většiny bakterií. Je odolná a pevná, tvoří ji polysacharidy a bílkoviny. Baktériové buňce dává tvar a ochraňuje ji.
  • buněčná membrána - Dvojitá lipidová vrstva.
  • DNA - Má tvar prstence. Neomezuje ji jaderná membrána, proto nazýváme bakterie jako prokaryotické buňky.
  • cytoplazma
  • řasinka - Pomocí nich se bakterie pohybují. Může být krátká nebo dlouhá: dlouhou nazýváme i jako bičík. Ne všechny bakterie mají řasinky.
  • plazmid - Krátká DNA molekula, která je fyzicky ohraničena od chromozomu buňky a umí se samostatně replikovat. Nejčastěji se vyskytuje v bakteriích v podobě DNA molekuly ve tvaru prstence.

Buněčná stěna

  • Gram pozitivní
  • polysacharid - Buněčnou stěnu tvoří polysacharid, který se nazývá peptidoglykan. Při barvení dle Grama se barvivo dostává do této vrstvy.
  • buněčná membrána
  • Gram negativní
  • buněčná membrána
  • polysacharid - Buněčnou stěnu tvoří polysacharid, který se nazývá peptidoglykan.
  • vnější lipidová membrána - Při barvení dle Grama zabraňuje, aby se barvivo dostalo do polysacharidové vrstvy. Kvůli tomu se buněčná stěna těžko barví.

Animace

  • pouzdro - Vnější obal zabezpečující ochranu buňky. Je charakteristický hlavně pro patogenní bakterie.
  • buněčná stěna - Najdeme ji u většiny bakterií. Je odolná a pevná, tvoří ji polysacharidy a bílkoviny. Baktériové buňce dává tvar a ochraňuje ji.
  • buněčná membrána - Dvojitá lipidová vrstva.
  • DNA - Má tvar prstence. Neomezuje ji jaderná membrána, proto nazýváme bakterie jako prokaryotické buňky.
  • cytoplazma
  • řasinka - Pomocí nich se bakterie pohybují. Může být krátká nebo dlouhá: dlouhou nazýváme i jako bičík. Ne všechny bakterie mají řasinky.
  • plazmid - Krátká DNA molekula, která je fyzicky ohraničena od chromozomu buňky a umí se samostatně replikovat. Nejčastěji se vyskytuje v bakteriích v podobě DNA molekuly ve tvaru prstence.
  • Gram pozitivní
  • polysacharid - Buněčnou stěnu tvoří polysacharid, který se nazývá peptidoglykan. Při barvení dle Grama se barvivo dostává do této vrstvy.
  • buněčná membrána
  • Gram negativní
  • buněčná membrána
  • polysacharid - Buněčnou stěnu tvoří polysacharid, který se nazývá peptidoglykan.
  • vnější lipidová membrána - Při barvení dle Grama zabraňuje, aby se barvivo dostalo do polysacharidové vrstvy. Kvůli tomu se buněčná stěna těžko barví.
  • monococcus - Jednoduché, kulovité bakterie.
  • diplococcus - Například: bakterie způsobující kapavku (Neisseria gonorrhoeae) nebo bakterie způsobující zánět mozkových blan (Meningococcus).
  • streptococcus - Patří sem mnoho bakterií způsobujících zánět. Například: Streptococcus pneumoniae, který způsobuje zánět plic, zánět horních cest dýchacích, zánět mozkových blan.
  • staphylococcus - Bakterie vyvolávající hnisání; vyskytují se v hroznech. Například Staphylococcus aureus často způsobuje infekci ran.
  • bacillus - Například: Escherichia coli, která se vyskytuje v našem střevním traktu nebo bakterie mléčného kvašení používané v potravinářském průmyslu. Některé však mohou způsobovat i nemoci, například patogen moru, legionelózy, salmonely a tetanu.
  • vibrio - Například: patogen cholery (Vibrio cholerae) nebo bakterie produkující světlo (Photobacterium), které se objevují v návnadě ďasa.
  • spirillum - Například: zánět vznikající po kousnutí hlodavcem, patogen horečky od kousnutí krysou (Spirillum minus).
  • spirochaeta - Například: patogen lymské boreliózy (Borrelia burgdorferi), patogen leptospirózy, patogen syfilisu - nemoci, která se šíří pohlavní cestou (Treponema pallidum).

Vyprávění

Bakterie jsou jednobuněčné prokaryotické mikroorganismy, které se vyskytují ve všech oblastech života na Zemi. Předchůdci​ dnes žijících bakterií se na Zemi objevili již před 3,5 miliardami let.

Základem bakteriální buňky je cytoplazma. V ní se nachází genetický materiál, DNA ve tvaru prstence, na kterou nejsou navázány bílkoviny, jako v případě DNA eukaryotických buněk. Cytoplazma je obklopena buněčnou membránou.

Většina bakterií má buněčnou stěnu. Je odolná a pevná, tvoří ji hlavně polysacharidy a bílkoviny. Buňce dává tvar a ochraňuje ji.

Mimo buněčné stěny se nachází pouzdro, které sestává hlavně z polysacharidů. Pouzdro ochraňuje buňku a často způsobuje v hostujícím organismu onemocnění. Některé bakterie jsou schopny aktivního pohybu, který jim umožňují řasinky.

Bakterie se umí skvěle přizpůsobovat a rozmnožovat, díky čemuž jsou tak velmi rozšířené. Jsou schopny pohlavního i nepohlavního rozmnožování. Nepohlavně se rozmnožují příčným dělením, pomocí něhož může vzniknout velký počet bakterií.
Mají různé tvary, mohou být kulovité, tyčinkovité nebo spirálovité.

Kulovité bakterie, tzv. koky se mohou objevovat samostatně, ve dvojicích, v řetězcích nebo hroznech. Takovými bakteriemi jsou jednotlivé bakterie vyvolávající hnisání a způsobující zánět plic, ale také kulovité bakterie způsobují kapavku.

Jedním typem tyčinkovitých bakterií jsou bacily. Bacily mohou být neškodné, například bakterie mléčného kvašení používané v potravinářském průmyslu. Mohou však také způsobovat nemoci, například patogeny moru, TBC, salmonely a tetanu. K bacilům se řadí i Escherichia coli, která se běžně nachází ve střevním traktu.

Spirálovité bakterie způsobují například syfilis, lymskou boreliózu a leptospirózu.

Gramovo barvení je taková metoda, pomocí níž lze bakterie rozdělit do dvou skupin, na grampozitovní a gramnegativní. Toto rozdělení je založeno na tom, že buněčná stěna jednotlivých kmenů bakterií se zabarví různě kvůli rozdílné stavbě. Zmíněné rozdělení je důležité z toho důvodu, že Gram pozitivní a Gram negativní bakterie reagují na jiná antibiotika.

Související doplňky

Bioplynová elektrárna

Bioplyn může být vyroben z organického materiálu (hnůj, rostlinné odpady, organické odpady) pomocí bakterií. Bioplyn je směs metanu a oxidu uhličitého;...

Koloběh dusíku

Atmosférický dusík je vázán bakteriemi a živé organismy jsou schopny ho přijmout ve formě různých sloučenin.

Viry

Viry se skládají z bílkoviny a DNA nebo RNA, které přeprogramují infikované buňky k produkci více virů.

Černá smrt (Evropa, 1347-1353)

Mor, který byl rozširován pomocí bakterie, je jedna z nejsmrtelnějších infekčních nemocí v dějinách lidstva.

Žížala obecná

Žížala obecná je živočich žijící v půdě, na příkladu kterého vás seznámíme s anatomií kroužkovců.

Bakterie (pokročilý stupeň)

Bakterie jsou jednobuněčné organismy bez jádra, které dosahují délky pouze několika mikrometrů.

DNA

Je nositelkou genetické informace v buňkách.

Genome editing

Genome editing is a type of genetical engineering which results in changes in the genome of a living organism. This animation introduces one of the best...

Molekule tuku

Molekule tuku je tvořena jednou molekulou glycerinu a třemi molekulami mastných kyselin.

Olejová molekule

Jsou to triglyceridy, které obsahují nenasycené mastné kyseliny, jsou kapalné při pokojové teplotě.

Porovnání jedlých a jedovatých hub

Některé houby jsou jedovaté a mohou být smrtelné pro člověka, zatímco jiné jsou jedlé a často používané při vaření.

Struktura prokaryotických a eukaryotických buněk

Existují dva základní typy buněk: prokaryotické a eukaryotické buňky.

Ďas mořský

Tato bizarně vypadající ryba využívá jako návnadu bioluminiscence - vyzařování viditelného světla. Animace nám vysvětlí jak to funguje.

Krásnoočko zelené (Euglena viridis)

Jednobuněčný organismus schopný autotrofní a heterotrofní fotosyntézy žijící ve sladkých vodách.

Struktura bílkovin

Struktura a uspořádání polypeptidových řetězců ovlivňuje prostorovou strukturu proteinů.

Měňavka velká

V sladké vodě žijící heterotrofní jednobuněčné organismy, jejichž tvar se neustále mění.

Trepka velká

Eukaryotické jednobuněčné organismy rozšířené ve sladkých vodách.

Added to your cart.